Pravda o historii KRVESAJBANDu
Důkladným vědeckým bádáním jsme dospěli k závěru, že údaj o vzniku kapely — tedy rok 2009 — je mylný. Ke vzniku kapely Krvesajband došlo podle posledních historických výzkumů daleko dříve — přesně 7. 11. 1923 — a historie kapely je spojena s odvážným bojem za prosazení trampské a lidové písně do širšího povědomí našeho národa.
Zakládajícími členy kapely byli zleva: Adolf Borovský, propagátor hry na banjo na táborech lidu, Alois Šmytcovský, chudý vesnický houslista (oblek mate, je z půjčovny) a na svou dobu progresivní kytarista František Finčák.
Ještě v prosinci téhož roku posílil řady kapely basista Zdeněk Čech. Je pravda, že jeho hra byla do té doby více klasická, ale usilovnou prací ostatních členů kapely došlo brzy k dostatečnému zesurovění jeho stylu a splynutí s repertoárem kapely — poslední fází vedoucí ke změně stylu hry bylo odcizení smyčce.
Fotografie poslední posily původní sestavy Krvesajbandu Jaroslava Messermanna se bohužel nedochovala. K dispozici máme jen fotografii jeho strýce, též kytaristy, jenž dožil svůj život v kubánské emigraci, z daleko pozdější doby.
Kapela se původně jmenovala Mlékopijband, ke změně názvu došlo 15. února 1924, kdy členové kapely shlédli divadelní hru Dracula Hamiltona Deana, která na ně hluboce zapůsobila.
Styl kapely a její snaha o prosazení lidové a trampské hudby v salonech bohatých měšťanů budil prudké reakce pražské smetánky.
Začala silná perzekuce a kapela přešla do ilegality. Na snímku je kapelní vůz po nehodě při chvatném opuštění koncertu v Nuslích.
Situace dospěla až tak daleko, že část kapely byla nucena vystupovat v přestrojení za dobové skotské hudebníky.
V dobách hluboké ilegality se členové kapely soustředili i na jiné formy pomoci milovanému hudebnímu průmyslu — na snímku jsou u svého nového parního lisu na trsátka.
Kapela neodmítala ani pedagogické závazky. Na snímku žactvo obecné školy v Čelákovicích naslouchá přednášce basisty Čecha o významu velkých nástrojů v hudbě.
Kroky zakladatelů kapely Krvesajband se ztrácejí v mlhách zákopů druhé světové války. Podařilo se nám dohledat pouze hrob jednoho ze zakládajících členů s nápisem „Miloval slaninu — a také svoji ženu a děti“. K tomuto odkazu se všichni hlásíme a snažíme se ho důsledně naplňovat.
